Staří včelaři již touto dobou včely nechávali v klidu. Zásadou bylo, je nijak nevyrušovat v zimování. Moderní doba a zejména příchod varroózy na konci 80. let minulého století však přinesla nutnost pečovat o včelstva prakticky v průběhu celého roku.

Práce ve včelách 

Mojí prací číslo jedna v letošním listopadu po návratu z včelařského sympozia ve Výmaru a včelařské výstavy ve Fridrichshafenu bude fumigace amitrázem. Dvě kapky a opravdu odsuňte či vyjměte komorovací přepážku, ať je fumigace účinná. Fumigace za komorovací přepážkou či podmetem apod. Je u zakomorovaného plodiště jednoznačně méně účinná = prověřeno již před 8 lety. Počasí přeje a věřím, že vydrží. Ono ta teplota + 10 °C je taková orientační pro fumigaci. Daleko více rozhodující je, aby v noci nemrzlo. Ono pak po ranním mrazu ani +10 °C nestačí k tomu, aby se včely rozlezly a „opustili“ chomáč. A de fakto stejné podmínky platí i pro sublimaci. Byť ta je trošku razantnější a tak oněch +10 °C není tak zásadních.

Při (tzn. před) této fumigaci spočítám roztoče z předešlého ošetření tj. pokapu Varromedem. Zapisujeme do onoho červeného sešitku a budeme i odebírat vzorky na nosemu z každého čtvrtého včelstva a to již čtvrtým rokem. Určitě vás s výsledky seznámím na You tube. Varroázu budu vyhodnocovat. A co hlavně? Nu to jak účinné bylo moje letní zdolávání varroázy... Tedy sleduji jaký rozdíl ve spadu budu mít ve včelstvech ošetřených v létě tvrdou chemií v porovnání s např. včelstvy ošetřenými pásky s kyselinou šťavelovou nově Calistripem. A zda-li by už ještě více stačilo ošetřovat jen zeleně ??

Podotýkám znova, že mám včelstva se zaizolovanými matkami. Tudíž při fumigaci a později při nasazování sítí kontroluji umístění izolátoru s matkou a provádím opravná opatření tj. posun komorovacích přepážek nebo přemístění Izolátoru Chmary a nebo obojí. Vše je na YouTube kanálu. Izolátory budu u oddělků a slabších včelstev koncem listopadu či v prosinci vypouštět. A to z důvodu jak menšího počtu včel a tím rizika uchladnutí matky, ale také z důvodu, že to oddělkům obecně nevyhovuje taková pauza v kladení. Nevytvořili si přece jenom takovou dlouhověkost... Když je v zimě nevypustím, dostaví se nervozita a hučení vedoucí až ke kálení a mylnému přesvědčení, že nosema je tu. Stalo se mi to vloni a předloni a … nosema tam nebyla. Stačilo vypustit matky. 

Po fumigaci cca do týdne (ideální stav) to zvládám znovu projet, spočítat, DÁT PODSÍTOVOU VLOŽKU PRYČ a úly zakryji sítěmi.

Česna už musí být zúžená a opatřená plastovou zábranou proti „myším“ . Nově v dírkované verzi a nebo pletivem proti vnikání myší a rejsků.

Pokud jste v lokalitě, kde jsou problémy s klováním ptáků do úlů (a to se týká dřevěných i plastových), opatřete úly přehozenou protiptačí sítí. Na včelnice samozřejmě chodím co nejčastěji kontrolovat, zda mi třeba vítr neshodil víka apod. Ono každá návštěva s negativním výsledkem je pozitivní a řeknete si, nemusel jsem. Ale naopak až dojedete po x měsících a řeknete si: Proč já … jsem se tu minulý měsíc nestavil? To bych o ty včely nepřišel apod..

Prodej medu

Dále připravujeme k prodeji náš med a chystáme se na předvánoční prodej. O ztekucování medu jsem natočil několik You tubů od 230/21 a jsou stále platné, tak se podívejte. Plnit = stáčet med do sklenic lze několika různými zařízeními. Od stáčecí nádoby plastové s vnitřní maticí přes stáčecí nádobu nerezovou  s opravdovým střihovým uzávěrem až po plnící zařízení poloautomatické např. Api Dana Matic 1000. U nádob doporučuji i menším včelařům tu větší 50 kg nádobu, neboť je praktičtější, pohodlnější při přelévání a dají se v ní medy i smíchat mezi sebou. Platí staré pravidlo, že med z úlu č. 1 bude vždy méně chutný jako med z úlů několik. Výběr sklenice, víčka a etikety ponechám na Vás.

Práce v dílně či na dvoře

Listopad (ale i říjen) jsou dobré pro vyvařování vosku zejména u těch včelařů, co používají venkovní vařáky a většinou ty s ohništěm. Nu já aby se přiznal jsem příznivce vyvařování plástů během roku a častěji a průběžně. Tedy jsem příznivce elektrických vařáků a bývá mi to z úhlu pohledu na velkovčelaře skoro vyčítáno. Ale když já těch souší vyvařuji relativně málo ! Mám totiž medníky „na celý“ život a dílo medníkové nevařím. A ty 3 až 4 plásty z plodiště zvládáme vyvařit za chodu. Přesto bych si dovolil doporučit pro všechny malovčelaře námi již nějakou desítku let prodávaný vařák s dvěmi generátory v němž se párou pasivně vyvaří opravdu drtivé množství vosku a velmi pohodlně. Pro ty z vás, co mají rádi vyvařování venku doporučuji vařák vosku na dřevo s podobným principem … tedy pasivní vyvařování celých plástů a posléze stačí jen doškrábat rámky nebo je vymáchat ve vřelé vodě např. s nějakou dezinfekcí. Mj. z žádného typu vařáku nedostaneme všechen vosk a těch bajek o úžasné výtěžnosti jsem slyšel hodně. U mne je prioritou čistý vosk = nerez či plast, bez dlouhého šroubování lisů a určitě pryč od pocínovaných hrnců, kde stačí jeden oděrek a je „po“ vosku.

Vzdělávání a informace

Nastává také čas, kdy se hojně pořádají včelařské semináře (a že jsou to nádherná setkání. Např. v listopadu 21.- 23.11.2025 organizuje Dadant klub včelařské setkání v nádherné přirodě Šumavy plné exkurzí a přednášek).

 A píši a píši a dopisuji a dopisuji … Však mne znáte, že jsem sdílný a tak se s vámi mnohými těším na setkávání v příštím roce na přednáškách: